[Dávný déšť] * [Marie na staré sociální síti] * [Mlha a Luna]
[Nepoznávám] * [Nostalgie] * [Šénau] * [Silencio] * [Tohle není requiem]
[Vysoký les] * [Výhybna Husovice] * [Cosplay]
Tohle není requiem
Alespoň já jsem tě tam viděl.
Místo děje: Praha, kostel u Jezulátka, nebo možná spíš schody před jeho vchodem.
8. srpen 2024, zvláštní den. V kostele u Pražského Jezulátka jsme se loučili s Oldřichem Janotou. A já měl dojem, že žiju zároveň dvě reality. V té první probíhá obřad, v té druhé stojím s Oldřichem venku před kostelem a povídáme si tak jako vždycky, neboť smrt je věc pouze pozemská a v příštím světě už nepřichází a nerozděluje. Tak uvidíme, ta druhá realita by mohla stát za to.
Album Šénau, píseň na Spotify zde.
Text s akordy
Všichni se s tebou loučili
Ale ty jsi stál před vchodem kostela
Alespoň já
Jsem tě tam viděl
Srpnové nebe, polední měsíc
Vzpomínky, ozvěny, hlasy
Myši a klasy, klasy a myši,
Slyším tě. Slyšíš?
Z věčnosti vítr zastavil čas
Z vděčnosti vítr zastavil čas
V poledne k jihu odešly mraky
Všechno jsme nestihli
A k čemu taky
Nebudem zavírat knihu
Příběhy nemají konec
Stojíme před vchodem kostela
Tady či tam?
Právě se propojil svět
Z věčnosti vítr zastavil čas
Z vděčnosti vítr zastavil čas
Všichni se s tebou loučili
Ale ty jsi stál před vchodem kostela
Alespoň já jsem tě tam viděl
Alespoň já jsem tě tam viděl
Alespoň já jsem tě tam viděl
[Dávný déšť] * [Marie na staré sociální síti] * [Mlha a Luna]
[Nepoznávám] * [Nostalgie] * [Šénau] * [Silencio] * [Tohle není requiem]
[Vysoký les] * [Výhybna Husovice] * [Cosplay]
