*[Autobus do Podbořan] * [Poloha D] * [Crowna] * [Továrna] * [Helga Braun] *
*[Měsíc se nasytí tmou] * [Annenruhe] * [Kapucínka] * [Silvestr] * [Marie Löwy] *
*[Zatopené doly] * [Hello Rosemary] * [Holub & Frič] * [Přicházejí nad ránem] *
Kapucínka
Postává v plášti dlouhá postava.
Místo děje: Vrch Kapucín nad silnicí Praha - Karlovy Vary u obce Ležky
Kapucínka, skála na vrchu Kapucín, se tyčí nad silnicí z Prahy do Karlových Varů, kousek před Lubencem. Už z dálky jsou vidět skalní věže na jižním svahu. Na podzim se stráně převlékají do modřínové žluti a na skalách lze občas spatřit proti nebi siluetu horolezce. Ale možná to není horolezec, ale mávající Kapucínka, zosobnění hory, zemská paní, víla a s přibývajícím podzimem možná i ospalý démon času, připomínající naší pomíjivost.
Album Autobus do Podbořan, ukázky zde.
Text s akordy
 |
 |
 |
| Kaplička při cestě ke Kapucínce. | To je ona, Kapucínka, královna času. | V patách táhnu dlouhý stín. |
Je podzim
nízké slunce svítí do očí
Na Kapucínce žloutnou modříny a tráva
Postává v plášti dlouhá postava
A mává
A mává
Je podzim
v patách táhnu dlouhý stín
Jdu sluncem šípkového vína
Postava v plášti dlouze postává
A každým rokem
A každým krokem
Je jiná
Nad ránem hladí tichý úplněk
Poutníky kteří první míří do skal
Stoupají mlhou jiní úplně
A to je příběh
A to je příběh
Co se tady zatím nestal
Pak Kapucínku potkám cestou do polí
Je podzim
v patách vleču často dlouhý stín
Je možné čekat
rovnou cokoliv
Je možné čekat
rovnou cokoliv
A možná rovnou její klín
A možná rovnou její klín
*[Autobus do Podbořan] * [Poloha D] * [Crowna] * [Továrna] * [Helga Braun] *
*[Měsíc se nasytí tmou] * [Annenruhe] * [Kapucínka] * [Silvestr] * [Marie Löwy] *
*[Zatopené doly] * [Hello Rosemary] * [Holub & Frič] * [Přicházejí nad ránem] *
