Jdi na obsah Jdi na menu
 

* [Siřem] * [Johanngeorgenstadt] * [Marie] *
[Nezvěstní* [Dušičky na E48] * [Vejprty] * [Oči Viléma Pellyho] * [Urbex až na ex] * 
[Hraničky] * [Skytaly] * [Sbohem a kopeček] * 

 

Johanngeorgenstadt

Jdou cesty lesem a nesou jména ulic.

Místo děje: Johanngeorgenstadt, na samé hranici Saska a Česka.

pruh1.jpg

pruh2.jpg


 

 

 

 

 

 


Kostelní věž v saském Johanngeorgenstadtu se vypíná vysoko nad obcí Potůčky s patrně největší vietnamskou tržnicí na světě. Než se vydáte nahoru do Johannu cestou zvanou Hammerberg, pohlédnete si na mapě Altstad, nejstarší část města. Získáte dojem, že vás tam čeká procházka nádhernými parky, protínanými ulicemi vznosných jmen. Pak přijdete na náměstí a přestáváte rozumět tomu, co vidíte. Na jižní straně stojí kostel a vedle něj pár domů, jinak jen pravoúhlá struktura cest a na opačné straně vzrostlý les. Uprostřed náměstí je informační tabule a u ní začnete chápat, co se tu stalo. Fotografie zbourané radnice, za kterou se tyčí hrozivá černá halda. Letecký snímek s městem na místě nynějšího mladého lesa. Když do něj vstoupíte, skromné tabulky upomínají na názvy ulic, které tudy kdysi vedly. 

Německý uran považoval Sovětský svaz po skončení druhé války za svůj kořistní majetek. V Krušných horách se netěžil jenom v Jáchymově, ale především na saské straně hor. A tak také v Johanngeorgenstadtu obětovaly stovky horníků svá nejlepší léta těžbě suroviny pro sovětskou jadernou bombu. Zůstaly ulice zarůstající lesem a pláň na místě zvaném Pachthaus, kde stávaly dlouhé nízké baráky, sloužící jako ubytovny. A teskný pocit marnosti.

Album Nezvěstní, ukázky zde.
Text s akordy

johanngeorgenstadt124_v-standardbig_zc-3ad1f7a1.jpgJdou cesty lesem a nesou jména ulic
Budoucí děti se rodí do demolic
Pravidla lesa se vrací a tak platí
Z lesa jsem přišel a do lesa se vrátím

Kde jsou ti všichni, co tu někdy byli
Chodili nocí a těžkou vodu pili
Zářili mládím a marností svých let
Jak brousit kosu a hrůzou z ní se nesvíjet?

Kdybych měl střechu, neviděl bych nebe
Kdybych měl stěny, nepotkal bych tebe
Kdybych měl dveře, neznal bych, jak leden zebe
Kdybych měl srdce, neuměl bych nezůstat

Ospalé slunce stoupá
fischergasse.jpgOspalé slunce stoupá
Johanngeorgenstadt
Johanngeorgenstadt

Nad hlavou slunce. Rudá hvězda uranu
válí se v hlubinách jak kocovina  po ránu
Jdou tiché hlasy v korunách od rozednění
Jdou děti času a pěna dní se v žilách pění

Jdou cesty lesem a nesou jména ulic
Jdou cesty lesem, kde rub se mění na líc
Pravidla lesa jsou zpátky a tak platí
Z lesa jsem přišel a do lesa se vrátím

Ospalé slunce stoupá
Ospalé slunce stoupá
Johanngeorgenstadt
Johanngeorgenstadt

Neuměl bych nezůstat
Neuměl bych nezůstat
Neuměl bych

 

* [Siřem] * [Johanngeorgenstadt] * [Marie] *
[Nezvěstní* [Dušičky na E48] * [Vejprty] * [Oči Viléma Pellyho] * [Urbex až na ex] * 
[Hraničky] * [Skytaly] * [Sbohem a kopeček] *