Jdi na obsah Jdi na menu
 

Agni

 

 

 

Agni je oheň mojí duše. 

 Nowa Ruda

 

Druhý příběh z knihy Denní dům, noční dům polské spisovatelky Olgy Tokarczuk. Tentokráte kapitoly On a Ona, Mlčení, Ona a On a A co se s nimi stalo, zeptal se R. těsně před zatměním Měsíce. Odehrávají se v nově osídleném městě Nowa Ruda v polských Sudetech. Také tam po druhé válce probíhaly násilné přesuny, měly však jinou příčinu, nežli u nás. Ruský bolševik už neopustil východ Polska, který na začátku války uchvátil, Polsku bylo náhradou přisouzeno východní Prusko. Celá země se tak posunula od východu na západ, Poláci se stěhovali ze zabraného východu, Němci byli stěhováni dále na západ za novou polskou hranici.

V prázdném městě se začíná příběh dvojice, která se tady potkala, začala zde nový život a které se - každému zvlášť, vždy v opačné podobě - zjevil, zjevila Agni, animus, anima, dokonalý obraz muže a dokonalý obraz ženy, po kterém všichni ve skrytu duše touží a nikdy ho nenajdou. Věčný stesk po něčem vyšším a dokonalejším, co není z tohoto světa. Možná ten příběh také nějak znáte. 

 

 

Místo děje: město Nowa Ruda, Polsko

 

Agni (album Sudéta), ukázka mp3

 

Text s akordy

 

Fotogalerie Nowa Ruda, duše Agni

 

ObrazekObrazek   

 

 

 

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

Nevím jak to říct

Jak vyprávět ten příběh

Když hledím do ulic

A čekám, jestli přijdeš

 

 

Agni, ó Agni

 

 

Ona a On

Rok po konci války

Vítězná sóla

Vítězné kutálky

 

 

Narychlo se vzali

V prázdném městě u hranic

V otevřeném domě

Vzít si všechno, nemít nic

 

 

Užít každou chvíli

Za litinovým plotem

Děti nezlobily, nebyly

 

 

Tak plynul čas

Na stránkách módních magazínů

A v rozhlasových hrách

A večerní hrou stínů

 

 

A nočním tikotem

 chromovaných budíků

A rychlou kariérou

 v národním podniku

 

 

Nedělním korzem

Ulicemi města

Železný ženich

Železná nevěsta

 

 

Na pár dní tu zbyla sama

Pár dní koncem léta

O branku se opřel chlapec

Oči jak z jiného světa

 

 

Říkej mi Agni

Agni, ó Agni

 

 

Agni, ó Agni

Jsi oheň mojí duše

Agni, ó Agni

Jsi oheň mojí duše

 

 

V pondělí se vrátil On

Postava jak z minula

Za stolem pili čaj

Popel a figura

 

 

Nedělní korza

V létě po žních

Dřevěná nevěsta

Železný ženich

 

 

Příští rok tu zůstal sám

Jen pár dní koncem léta

Za brankou stálo děvče

Oči jak z jiného světa

 

 

Říkej mi Agni

Anežka ?

Ne,

Agni, ó Agni

 

 

Agni, ó Agni

Jsi oheň mojí duše

Agni, ó Agni

Jsi oheň mojí duše

 

 

On ani Ona si už neměli co říct

Ráno se budili a večer chtěli klid

Chvíli se potkávali

Jak tak sebou procházeli

 Jak pořád hledali

V cizích čtvrtích města

 

 

Dřevěný ženich

Dřevěná nevěsta

Stáli a volali

Svého, svojí Agni

 

 

Agni se nikdy nevrátila

Agni se už nikdy nevrátil

 

 

Nakonec zestárli a vloni umřeli

 

 

Agni, ó Agni

Jsi oheň mojí duše

Agni, ó Agni

Jsi oheň mojí duše

Agni, ó Agni

Jsi oheň mojí duše

 

 

Nevím jak to říct

Jak vyprávět ten příběh

Když hledím do ulic

A čekám, jestli přijdeš

 

 

Agni, ó Agni

Jsi oheň mojí duše

Agni, ó Agni

Jsi oheň mojí duše

 

 

Komentáře

Přehled komentářů

Blízké, moc blízké

(Vláďa von St., 25. 3. 2006 23:46)

Ta píseň zkrátka JE, nemůžu na to najít vhodný výraz, páč ještě není vymyšlen:-)